Když mi přišla SMS zpráva od kamaráda z Opočna u Loun, že pan Zrzavý bude mít pohřeb, bylo mi smutno. Jakoby slovy Vladislava Vančury končily staré šachové časy.

Se jménem Václav Zrzavý jsem se poprvé setkal před mnoha lety v jakémsi korespondenčním turnaji v době, kdy se ještě posílaly korespondenční lístky za 25 haléřů poštou a na odpověď soupeřů se čekalo i několik dní. Od té doby jsem se měl na pozoru kdykoliv jsem proti němu hrál. Věděl jsem, že to nikdy nebude jednoduchá partie.

Pan Zrzavý hrál samozřejmě také praktický šach a byl velmi stabilním hráčem. Celý svůj život zůstal věrný jednomu šachovému oddílu v Lounech, do jehož řad se registroval v roce 1948. Neměl nikdy potřebu přestupovat jinam a reprezentoval Lounsko na mnoha turnajích – například krajské přebory mužů jednotlivců, či v různých soutěžích družstev. Pomáhal založit šachové kluby v širokém okolí. Věnoval se také práci s mládeží a byl jedním z trenérů šachového kroužku v Opočně u Loun, kam se později nastěhoval.

Zde jsem se s ním v jednom oddíle sešel po letech i já, když jsem také zakotvil v tomto regionu. Pokud to jeho fyzický stav dovoloval, účastnil se pravidelně soutěží družstev i našich tréninků v místní hospůdce, kde jsme se pravidelně scházeli. Rád jsem s ním hrál za jedno družstvo. Bavilo mě pozorovat, jak starý pán přehrává své soupeře mnohdy o několik generací mladších. Byl důkazem toho, jak jsou šachy krásná hra, pro kterou hoří srdce mnoha lidem po celém světe, a jak se dají dobře hrát ještě v letech, kdy je člověku vysoko přes 80 let. Když pak již nemohl docházet, hrál alespoň doma po internetu bleskové partie s krátkým časem.

Ve věku nedožitých 93 let odešel dobrý člověk, velký znalec a milovník královské hry a šachový gentleman. A když budu trochu neskromný, tak i kamarád. Přestože jsem byl o třicet let mladší a přestože jsme si celý život vykali.

Pane Václave, čest Vaší památce.

V Hřivicích dne 9. 5. 2022

Petr Reitinger

Žádné komentáře