Čtvrtý den letního krajského soustředění – úterý – začal opět se sluníčkem, tentokrát i bez nočního deštíku, takže to při rozcvičce nijak moc neklouzalo. Od míče nakopnutý palec našeho fotbalistu ještě bolel, ale jinak to bylo v pohodě. Trochu pokulhával i další sportovec, který se předchozí den smekl na hřišti a pyšnil se obvazem na koleni, kterého se pak ale hodně rychle zbavil.
Erika byla zařazena do skupiny D šachové výuky, tedy mezi nováčky, kteří se na soustředění šachy učí od základu – tahat sice figurkami umí všichni, ale pokračování v partii, využití převahy, dovedení partie do vítězného konce – tam už je to u těch malých nováčků slabší. Alespoň tomu tak nasvědčovaly první dvě kola turnaje v rapid šachu, tj. ve zrychleném tempu.
Odpolední klid byl trochu zkrácen, abychom včas došli na kozí farmu do Držovic. Byly to necelé dva kilometry, tak jsme děti rozdělili do dvou početně stejných skupin. Ti mladší vyrazili trochu dřív, ti starší s Gustou jako vedoucím chvíli za námi. Cesta nám pěkně ubíhala, a i když jsme šli po silnici nahoru, stále jsem musel první dvojici brzdit, abychom jim stačili. Šli jsme předpisově, v jednom šiku ve dvojstupu, krajní přední i zadní děti měly i bezpečnostní vesty, zejména silnice ze Starého Týna do Držovic byla překvapivě frekventovaná. Při vstupu do dvora kozí farmy nás dohonila i skupina starších „rychlíků“. Současně s námi přijel Vláďa Hadraba, plnící funkci „záchranné služby“, aby přivezl oba dva stále ještě pokulhávající členy našeho soustředění. Na farmě, která byla vybudovaná v původním statku, jsme si nejdříve vyslechli pár úvodních slov, co nás čeká a nemine. Poté jsme prošli kolem sýrárny, tedy místnosti, kde se vyrábí, případně i zrají sýry. (Pro pokračování klikněte na Číst dál... níže.)
Dovnitř jsme z hygienických důvodů nemohli a museli jsme se spokojit pohledem přes okno dveří. A pak jsme vyrazili mezi ně. Tedy mezi kozy, či spíše to často byly mladé kozičky, sem-tam se ve stádu objevila nějaká ovečka, která byla rozeznatelná na dálku. Průvodkyně nás dovedly do výběhu, ohrazeného elektrickým ohradníkem, ale rychle jsme poznali, jak si taková koza s ohradníkem dokáže poradit – šup, a už byla mezi překvapenou skupinou dětí. A i když měla jenom jeden roh (druhý měla zaslepený, a teprve později jsme se dozvěděli proč), mezi dětmi bylo pozdvižení. Někteří se ji snažili pohladit, jiní polekaně couvali. Stejný obrázek se opakoval, jakmile jsme se dostali do výběhu, doprostřed celého kozího stáda. Někteří se nebojácně vydali mezi zvířata, jiní se drželi kozám na odstup a někteří před nimi dokonce utíkali. Po chvíli jsme se dozvěděli, že to je chyba, že tím více nás budou pronásledovat a že se máme vyvarovat hlavně koz, které mají velké rohy, aby nás nepotrkaly. Průvodkyně nám k tomu rozdala i suché kousky chleba ke krmení, aby naše představa o kozím životě byla plnější. Jsem plně přesvědčen, že většina dětí se s kozami setkala poprvé a podobné momenty a pocity pro ně byly neopakovatelné. U článku je snímek s názvem Jak jsme objímali a hladili kozy. Po pohlazení a pomazlení koziček a koz jsme se vrátili do návštěvní místnosti, kde bylo připravené drobné občerstvení – degustace sýrů. K tomu pár průvodních slov a pár otázek, se kterými se obyčejný člověk každý den nesetkává, třeba kolik mléka nadojí jedna koza, jak dlouho je březí, kolik kůzlat porodí za rok apod. Přesto se naši nenechali překvapit a na každou otázku našli tu správnou odpověď, někdy i od těch nejmladších, od kterých bych to jako profesní zemědělec vůbec nečekal. Ochutnat jsme dostali jak různé druhy sýrů z kravského i kozího mléka (dělají i z ovčího), tak i kozí syrovátky, se kterou se určitě většina setkala v životě poprvé. Hostitelé nám dali i možnost na místě si zakoupit produkty z řady jejich výrobků. Po degustaci nás čekala ještě jedna podívaná na velice zajímavou technologii, a to dojení koz pomocí dojicí instalace. A nejen podívaná – ti největší odvážlivci měli možnost přístroj nasadit na vemeno kozy. A to všechno opět za příslušného odborného komentáře. Plni nezapomenutelných dojmů jsme kozí farmu opouštěli. Přednost jsme při odchodu tentokrát dali té rychlejší skupině starších účastníků a za nimi se vypravili s tou mladší polovinou. Jaké bylo naše překvapení, že jsme do našeho objektu přišli jako první – skupina „rychlíků“ se někde cestou zasekla, zvolila jinou cestu, takže při jejich příchodu jsme jim mohli „nastrouhat mrkvičku – kiš, kiš“. Celá akce byla velmi vydařená a nikdo nelitoval, že se jí zúčastnil.
Po odpočinku a večeři nás čekala další tři kola v rapid šachu. Zde už jsme mohli vidět i první plody našeho trenérského výcviku u těch nejmladších, kteří mnohdy podávali překvapivě dobré výkony. Nejdůležitější však je, že je ty šachy baví, hrají je se zájmem a na soustředění se jim líbí …
Pátý den – středa – nám chtěl připomenout, že jsme dopoledne vkročili do druhé poloviny našeho soustředění. První dvě skupiny ve výcviku čekal dost těžký test z taktiky, včetně vyhodnocení, další dvě skupiny pokračovaly v přednáškách a praktických cvičeních. Tento den byl pro nás tak trochu smutný – po velmi chutném obědě (řízek s bramborovou kaší) svůj pobyt na soustředění ukončil vedoucí a lektor Michal a s ním i jeho čtyřnohá přítelkyně Eliška, která s ním sdílela jednu chatku. Děti si Michalovy přednášky, praktická cvičení, ale i hodného psíka hodně oblíbily, ale nabitý program jim nedal příležitost k nějakému delšímu rozjímání – odpoledne se dohrával turnaj ve vybíjené, který vyhrálo družstvo „Brainíkovců“, před „Jusko ká oku“ a „Pod čarou“. Dohrán byl i turnaj ve fotbalu, kde si první dvě místa tato družstva vyměnila – vítězem se stalo „Jusko ká oku“ před „Brainíkovcemi“ a „Pod čarou“. Odpočívající hráči mezitím nelenili a připravovali se na večerní turnaj v piškvorkách – všechno šlo „jako po drátku“. Po večeři se rozhořel turnaj v piškvorkách – v celkem 7kolovém turnaji po tuhých bojích nakonec zvítězila Lada Semová před Vláďou Veverkou. Třetí místo dělili Aleš Krupka s Jindrou Juskem. Turnaje se zúčastnilo všech 30 účastníků soustředění. Potom jsme se ještě sešli u grilu při grilování masa, sýrů, zeleniny i pečiva – oblíbené to pochoutky pro všechny účastníky.
Šestý den – čtvrtek – se dopoledne podobal těm předchozím, jen se při šachové výuce měnili lektoři a témata. Před polednem přijel na druhou část pobytu poslední přihlášený účastník – Lukáš Běla, jeden z dlouholetých účastníků těchto soustředění, který ihned zapadl do kolektivu a do jednotlivých skupin – jak pro šachovou výuku, tak i pro mimošachové aktivity. Po odpolední přestávce jsme pokračovali ve sportovních hrách – do semifinále dospěl turnaj ve stolním tenisu, uskutečnilo se exhibiční utkání vybraných jedenáctek ve fotbalu – Real Brejník proti Slavoji Chaloupka – podle kapitánů obou družstev, kteří si postupně vybírali své členy z kolektivu nažhavených kandidátů. Bylo se na co dívat, boj to byl lítý, až „třísky lítaly“, leč útok Realu byl důraznější a obrana Slavoje méně organizovaná, a tak se nakonec z vítězství 4:0 těšili hráči a hráčky Realu Brejník.
Poté proběhl krosový běh. Tedy proběhl – nejdříve si všichni účastníci celou trať prošli, aby se seznámili se vším úskalím, které krosová trať v sobě skrývala. Po trati byly rozestaveny hlídky, které sledovaly bezpečnost účastníků a dodržování pravidel krosu a teprve potom se běželo. Celá akce proběhla bez problémů, všichni aktéři se snažili podle svých možností a důležitější bylo zúčastnit se a doběhnout, než kdo jakou příčku v umístění dosáhne, i když samozřejmě i vítězství má svou cenu a oslazenou chuť – palmu vítězství si odnesl Štěpán Urbanský, za ním na 2. místě doběhl Vojta Bartoš a na 3. místě Ondra Stibor. Ještě před večeří, aby účastníci krosového běhu trochu zkrotili svůj tep, zástupci všech družstev zasedli ke klání v double. Zároveň pokračovalo tabletenisové klání, někteří zvolili dobrovolnou šachovou přípravu či házení letadélek nebo badminton.
Po večeři proběhla poslední dvě kola v rapid šachu. Vítězem Tornomlýnského rapidu se stal Šimon Peroutka s 6 body. 2. místo patřilo Jindřichu Juskovi a 3. byl Vladimír Veverka. Po rapidovém turnaji se ještě dohrávaly základní skupiny Dobblu, takže již vykrystalizovaly kompletní čtvrtfinálové skupiny.
František Chaloupka
Stránka soustředění s podrobnými výsledky soutěží a fotkami
Letní krajské soustředění bylo spolufinancováno Ústeckým krajem dotací Sport 2023.
