Čtvrtý den našeho soustředění začal probuzením do modré oblohy. To zřejmě všem družstvům dopomohlo k včasnému probuzení a v určený čas 7:10 hodin byla všechna v plné sestavě seřazena k rozcvičce. Ve všem ostatním bylo toto ráno stejné jako ta předchozí – po rozcvičce osobní hygiena, snídaně, úklid pokojů a dopolední šachová výuka. V jednom však přece jen rozdíl byl – naposledy svou výuku vedl Michal Sliva, kterému právě v úterý končil pobyt na našem soustředění, tak jsme se s ním rozloučili. Zcela určitě ne navždy – Michal určitě rád přijme nabídku vedoucího na další soustředění, kromě toho ho zcela jistě využijeme ke školení programu Swiss manager, který perfektně ovládá a který je potřeba při organizování šachových turnajů.
K obědu si účastníci pochutnali na špagetách se sýrem a kečupem a během poledního klidu se připravili na pěší výlet. Na výběr měli dvě nabídky – starobylé město Úštěk s pevnostními hradbami a cukrárnami (4 km) a Kalvárii v Ostré, zaměřenou na krásnou ryzí přírodu s trochu vyšším převýšením (délka trasy cca 6 km). Po poledním klidu jsme vyzbrojeni lehkou svačinou a větší zásobou nápojů k dodržování pitného režimu ve dvou skupinách vyrazili směr Úštěk. Ti menší či pohybově méně zdatní, respektive s nějakými menšími problémy s Ivetou a Míšou do Úštěku, ti starší a zdatnější s Gustou v čele a mnou vzadu coby „zajišťovacího prvku“ na Kalvárii. Trochu jsem znejistěl, když se do naší skupiny přihlásili Tomáš Krsek (14) a ještě mladší Štěpán Doležal (10). Ale oba dva celou cestu vesele šlapali, že jsem jim pomalu ani nestačil. Vyzkoušeli jsme si přesun po silnici a za Úštěkem začali šlapat do kopce, dokud jsme nevyšlapali na Kalvárii. V poslední části cesty, pod vlastní Kalvárií, měli zájemci možnost prohlédnout si výjevy z bible v kapličkách lemujících Křížovou cestu. Odměnou v cíli nám byl překrásný výhled na městečko Úštěk a jeho okolí, ale i vrch Sedlo a další kopce Českého středohoří, na druhé straně nebylo těžké rozeznat horu Říp. Pár fotografií, krátký odpočinek a hurá dolů. Náš vůdce se však rozhodl pro cestu na opačné straně kopce, která vedla lesní cestou s přírodními překážkami, nakonec ale stejně skončila na silnici, čemuž jsme se chtěli vyhnout. Do tábora jsme po 13 ušlých kilometrech dorazili docela v dobré kondici s malým zpožděním na večeři (halušky se zelím), mladší skupina již byla po večeři. Ta při své návštěvě malebného městečka stihla podívat se na židovský hřbitov, prohlédnout si místní kostel svatých Petra a Pavla a samozřejmě nemohla chybět ani návštěvu cukrárny. I pro ni 8 kilometrů nebylo nijak zničujících.
V době večeře jsme mezi sebou přivítali Emila Vlasáka z ústeckého šachového oddílu, který přijel posílit skupinu lektorů. Emil je předním krajským trenérem, který se kromě běžné šachové hry celý život věnuje i korespondenčnímu šachu a různým šachovým úlohám, které i sám tvoří. Po večeři pokračoval třemi koly turnaj v rapid šachu (20 minut s přidáváním 5 vteřin na každý tah pro každého) systémem, kdy spolu hrají hráči s přibližně stejným bodovým ziskem, takže po druhém kole sedmičlenná vedoucí skupina se každým dalším kolem zmenšovala a po 5. kole bez bodové ztráty zůstal již jen Šimon Peroutka. Za ním se v průběžném pořadí seřadili Matěj Fiala, Tomáš Krsek a Patrik Augustýn se 4 body.
Středa pro nás byla půlícím dnem našeho letního soustředění. Hned ráno se do našeho programu zapojil Pravoslav Svoboda, který se do předchozího dne účastnil Mistrovství Evropy mládeže v Praze. Bohužel kvůli zdravotním problémům se nemohl dostavit i druhý účastník ME přihlášený na naše soustředění, Jan Zebish. Po obvyklém zahájení dne a představení nového trenéra Emila Vlasáka se tento ve skupině A šachově nejsilnějších účastníků ihned chopil svého žezla a Gusta Brejník měl možnost připravit se na distanční trénink účastníků ME pro vážné partie.
Odpoledne jsme se podle plánu rozloučili s druhým trenérem – Míšou Pospíchalem, který neměl možnost s námi soustředění dokončit. To nám však nijak nebránilo k dohrání turnajů ve fotbale a vybíjené, kdy v obou turnajích si pohár vítězství bez porážky odnesli Senegalští žraloci, dále pokračovaly turnaje ve stolním tenisu a dobble. Přišli se na nás podívat i šachoví trenéři a hráči SK Děčín, kteří to k nám prý mají coby „krátkou procházku“. Po večeři se všichni účastníci sešli v jídelně na šachovém „Kvízu pana Hadraby“, kdy každé družstvo sestavilo dva týmy a devátý tým tvořili trenéři soustředění. Otázky byly z různých oblastí šachu, někdy trochu záludné, aby to účastníci neměli až tak lehké. Při konečném hodnocení družstev se body obou týmů sčítaly, družstvo vedoucích bylo hodnoceno mimo soutěž. Vítězem se stalo družstvo Ústecká ruleta, 2. byli Juskovi cucani, 3. Senegalští žraloci a „brambory“ opět zůstaly družstvu VEŠ. Po absolvování testu byl opět rozpálen gril a všichni si mohli pochutnat na vkusných pochoutkách, které tentokrát již připravoval sám hlavní grilmajstr Jirka Kalužný za pomoci zdravotnice Ivety Reitingerové, že se nám potom ani spát moc nechtělo.
Šestý den soustředění je tu, a my nechápavě kroutíme hlavou, jak tu ten čas rychle letí – program je tak nabitý a zajímavý, že než se člověk naděje, z rána už je zase večer … Tentokrát nás při nástupu na snídani čekala malá změna ve výuce. Aby měl Gusta více času na trénink krajských reprezentantů na ME mládeže, prohodili jsme čtvrteční a páteční dopolední program. Šachové skupiny C a D byly sloučeny a v prvních třech hodinách s nimi Jirka Kalužný provedl test z taktiky. Poté s nimi Vláďa Hadraba probral pravidla FIDE (mezinárodní šachová organizace) a ostatní šachové legislativy. Hlavně ty body, ve kterých se mladí šachisté nejčastěji dopouští chyb a nepřesností. „Áčku“ se teorií věnoval Emil a „Béčku“ Iveta. Po poledním odpočinku se opět rozběhly sportovní soutěže. V krosovém běhu byl nejrychlejší Ondra Stibor, na záda mu dýchal Radek Hanzlík a třetí místo obsadil Štěpán Urbanský. V kategorii mladších účastníků byl nejlepší Jakub Maule před Vráťou Zívalem a Nguyen Trung Minhem a v kategorii dívek Lada Semová před Alžbětou Juskovou a Agátou Herichovou. V družstvech zvítězila Ústecká ruleta před Senegalskými žraloky a Juskovými cucany. Bramborová medaile zůstala družstvu VEŠ. Dále probíhaly soutěže ve stolním tenisu a dobble. Po řádné instruktáži a pod dohledem skvělé a skromné Ivety proběhla soutěž ve střelbě ze vzduchovky. Střílelo se vleže na vzdálenost téměř 10 metrů, 2 nástřelné a 3 soutěžní rány. Soutěž probíhala za řádných bezpečnostních podmínek, takže se docela protáhla, navíc během soutěže přijela ke svému pobytu i s dětmi dobrovolná posádka travčických hasičů, takže jsme střelecké stanoviště museli přemístit.[1]) Souběžně se střelbou probíhala další „střelecká“ soutěž – v šipkách, kdy tentokrát už „střelnou zbraní“ byla obratná ruka vrhačů.1) Po večeři pokračoval posledními dvěma koly turnaj v rapid šachu. Po napínavých bojích, kdy se o partiích mnohdy rozhodovalo v posledních vteřinách, a některé partie právě v takových koncovkách skončily zcela opačným výsledkem, se celkovým vítězem po zásluze stal Šimon Peroutka (6 b.) před Jindrou Juskem a největším překvapením turnaje Matějem Fialou (po 5 b.). Se stejným bodovým ziskem, ale horším pomocným bodováním se za nimi umístili 4. Tomáš Krsek, 5. Ondra Stibor, 6. Štěpán Urbanský, 7. Radek Hanzlík a 8. Petr Vyslyšel. Nejlepší dívkou se se 4 body stala Lada Semová (celkově 10.), když téměř po celý turnaj se pohybovala mezi nejlepšími. Další z dívek – Agáta Herichová a Alžběta Jusková získaly 3 body ze 7 partií. Tímto turnajem se naplnila druhá třetina našeho letošního letního soustředění a máme právo zvědavě vyhlížet, co nám přinese ta poslední třídenní třetina letošního pobytu.
František Chaloupka
Na snímku foto ze zahájení 4. kola v rapid šachu, na 1. šachovnici Lada Semová - Šimon Peroutka.
[1]) Výsledky jednotlivců i družstev ve střelbě vzduchovkou a v šipkách k okamžiku vydání tohoto zpravodaje ještě nebyly zpracovány, je možné se s nimi dodatečně seznámit u jednotlivých soutěží – pozn. autora článku.
