Tak jsme se konečně opět dočkali – první den letošního krajského šachového soustředění mládeže je opět tady!! A opět v areálu Tornova mlýna, který nám společně s jeho obsluhou poskytuje výborné podmínky a které se účastníkům předchozích soustředění nezapomenutelně vrylo do jejich paměti. Však i letos mezi účastníky je převážná většina těch, kteří v tomto areálu již nejméně 1 až 3krát prožívali kouzelné momenty letního tábora.
Na letošní soustředění se přihlásilo celkem 30 zájemců, což je optimální počet pro šachové i mimošachové aktivity. Mezi účastníky je řada účastníků ve věku nad 15 let, což svědčí o tom, že takové soustředění vnímají jako pro ně zajímavé a užitečné, neboť ví, co mají očekávat a přesto, nebo spíš právě proto kouzlo letního šachového tábora chtějí prožít znovu. Na druhou stranu by vedení celé akce rádo přivítalo i větší počet nových, především mladých účastníků, které by právě touto akcí chtělo ještě více nadchnout pro šachovou hru a pomoci jim k rychlejšímu výkonnostnímu růstu.
Areál nás přivítal s určitým vylepšením – k tomu prvnímu majitelé areálu přistoupili ihned poté, co jsme si loni „zabalili kufry“ – úpravou podlahy jídelny, která nám slouží pro největší akce soustředění a školení nejsilnějších šachistů, a tak trochu i celého areálu jako přípravu pro konání svatby vstřícné a oblíbené správcové, paní Evy. Viditelná byla i úprava a nové vybavení místnosti pro stolní tenis, kde probíhá školení druhé nejsilnější šachové skupiny. Dále byl nově vybudován zahradní altán (loni nám tam vítr trochu znehodnotil konstrukci), kde probíhá výuka třetí šachové skupiny, k určitému vylepšení došlo i v dalším přístřešku, kde se školí „déčková“ skupina a kde probíhají i další mimošachové akce.
Z našeho vedení je zde neodmyslitelně jako hlavní trenér Vláďa Hadraba, podpořený snad nejvíce využívaným trenérem krajských soustředění a tréninkových srazů, Gustou Brejníkem, kapitánem jediného krajského prvoligového družstva, oba dva s velkou plejádou známostí v téměř nejvyšších vrstvách českého šachu. Zdravotní bezpečnost tradičně opět zabezpečuje Iveta Reitingerová, která zároveň má i své šachové přednášky. V rámci generační obměny (a tak trochu i z nedostatku trenérů ochotných věnovat se této akci, příp. kterým to z nějakých důvodů nevyšlo), jsme vedení soustředění doplnili Péťou Vyslyšelem, který ještě loni byl v Tornově mlýně jako účastník a kapitán jednoho z družstev. Narychlo nám svou alespoň částečnou účastní vyhověl Michal Sliva (i loni nám stejným způsobem zachraňoval situaci), když krátce před akcí se jeden z nadějných mladých trenérů z důvodu pracovních povinností omluvil. Asi největší ztrátu ve složení vedení soustředění ale je cítit neúčastí Jirky Kalužného, pravidelného účastníka devatenácti posledních soustředění, který byl duší každé takovéto akce. To se částečně hned projevilo i v informovanosti o soustředění na krajském webu, za což se všem zájemcům o informace omlouvám. Jirka však soustředění nemůže jen tak snadno ze své paměti vymazat, a proto v nástupní den byl mezi prvními účastníky, kteří do tábora dorazili, a zůstal tu s námi až do pondělního rána, navíc pomáhal (a bude i na dálku pomáhat ve prospěch soustředění), za což mu velmi děkuji – tato pomoc se ihned projevila i na krajském webu.
První den po tradičním přivítání účastníků naší zdravotnicí a jejich ubytování následovala první společná večeře a po ní školení bezpečnosti při pohybu v táboře i mimo něj, aby všichni účastníci mohli na konci akce přijet domů minimálně v takové psychické i fyzické pohodě, v jaké do tábora přijeli. Poté jsme přistoupili k přípravě „vítacího a seznamovacího“ táboráku. Byť jsem na předchozím školení BOZP nabádal, že veškeré činnosti s nářadím lze dělat pouze po řádném poučení a pod dohledem vedoucího, k mému velkému překvapení se k sekání dříví pro táborák nikdo z asi desítky nejstarších diskutujících blízko ohniště nehrnul. Nakonec to vzal na sebe „nový vedoucí“ Péťa ve snaze naučit se se sekerkou pracovat. Chtě-nechtě jsem tedy připustil, že dnešní mládež už asi nemá potřebu používat sekerku, možná to ve většině domácností je i těžce dohledatelné nářadí. Nakonec po několika pokusech jsem raději pomohl i se zažehnutím ohně, „když už po ruce nebylo ani to PePo“ … Opékání buřtů je naštěstí dost rozšířenou činností, takže večer nakonec dopadl na jedničku s hvězdičkou.
Druhý den ještě začal vlažnou rozcvičkou a po snídani začala teoretická šachová výuka dle připraveného programu. Čtyři určení kapitáni si do svých družstev vybrali své členy, následně si členové skupin vybrali i název své skupiny, letos se všechny názvy zahalily do záhadných zkratek: 1. skupina „Gugu“ (kapitán Jindra Jusko)‚ 2. skupina „Koalice kočiček“ (kapitán Lukáš Běla), 3. skupina „ČD“ (kapitán Jirka Kolman) a 4. skupina „Pepe“ s kapitánem Štěpánem Urbanským. Odpoledne bylo rozděleno do dvou hlavních aktivit. Ta první – zajímavá pro děti – byla sportovní, kdy byl rozehrán turnaj ve vybíjené družstev a ve stolním tenisu. Ta druhá, zajímavá hlavně z hlediska budoucnosti rozvoje krajské šachové mládeže a šachu jako takového vůbec, byla „schůzovní“, kdy v táboře nejdříve proběhla schůze Komise mládeže a poté i Výkonného výboru ÚKŠS. Po večeři byl dvěma koly rozehrán šachový turnaj v rapidu, ve kterém jsou zatím s plným bodovým ziskem včele Martin Mikulka, Ondřej a Patrik Augustýnové, Trung Minh Nguyen a Matěj Fiala. Potom se ještě podařilo ugrilovat zbylé špekáčky a krásně se usínalo po prvním plnohodnotném dni.
3. den byl zahájen prvním bodovaným nástupem a kvalitní rozcvičkou a po snídani opět proběhla šachová příprava. Po výborném obědě (kuře na paprice s knedlíkem) a odpoledním klidu se zdatnější účastníci vydali na pěší výlet do Levína (celkem cca 15 km), kdy na zpáteční cestě se ještě rozdělili na „rychlejší“ a „pomalejší“ skupinu. Ostatní se prošli do starobylého Úštěku k prohlídce centra městečka a doplnění „nezbytných potřeb šachistova těla i duše“, jako je zmrzlina apod. Špagetová večeře se nám trochu protáhla čekáním na levínské polykače kilometrů, ale mohli jsme si to dovolit – hlavní náplní večerního programu byl Kvíz pana Hadraby, na který bylo vyčleněno dost času. Není divu, že ze strany účastníků tohoto večera nebyla ani snaha o nějaké výraznější překročení večerky – všichni toho po celém dni a hlavně po pěším výletě měli „až dost“ a to je čekají ještě další dvě třetiny pobytu …
František Chaloupka, hlavní vedoucí soustředění
Na snímku u článku momentka z večerního nedělního grilování špekáčků.
